Na konci září se v ČR konaly krajské a senátní volby. ANO Andreje Babiše vyhrálo v 10 z 13 krajů a rok před sněmovními volbami je favoritem na vítězství i na celostátní úrovni. Ba co více, není pravděpodobná pouze skutečnost, že ve volbách 2025 skončí ANO první na pásce, ale že bude mít i s kým vládnout. Jeho potenciální koaliční partneři jsou totiž také silní a jejich hlasy by tedy nemusely propadnout podobně jako v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021.
Pokud by se tedy aspoň dva z trojice Stačilo, SPD a Přísaha do Poslanecké sněmovny v příštím roce dostali, znamenalo by to pravděpodobně návrat Andreje Babiše k moci. V případě, že by pětiprocentní klauzuli překonaly všechny tři tyto subjekty a zároveň by naopak propadly hlasy pro Piráty, v krajním případě i STAN, mohlo by to znamenat i ústavní (třípětinovou) většinu pro populisty. Jedinou opozicí ve Sněmovně by v takovém případě byla pouze koalice SPOLU, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP09.
Tak či onak se v současné době jeví jako možné, dokonce spíše pravděpodobné, že se po příštích volbách v ČR chopí vlády blok vedený ANO. V této souvislosti se nabízí otázka, zda to povede k větší uzurpaci moci či ohýbání některých demokratických principů, jak jsme toho byli svědky v Maďarsku, Polsku či nejčerstvěji na Slovensku?
To nás vrací zpět k zářijovým volbám. Jak už bylo řečeno, v těch krajských ANO přesvědčivě zvítězilo. V Senátu výsledek hnutí Andreje Babiše však nebyl velkým úspěchem. ANO dosáhlo sice zisku 8 z 27 možných křesel v horní komoře, svého dosavadního nejlepšího výsledku v tomto typu voleb, v Senátu však má stále jasnou většinu současná vládní koalice. Chtěl-li by si tedy Andrej Babiš za rok po svém možném vítězství po orbánovsku uzurpovat poněkud více moci, Senát mu to znepříjemní.
Předně, i kdyby na to náhodou měl většinu ve Sněmovně, nebude moci jen tak změnit Ústavu ve svůj prospěch. Na to by totiž příslušnou většinou potřeboval i v Senátu. Andrej Babiš by ale nemohl napodobit Viktora Orbána ani v tom, že by změnil volební zákony ve svůj prospěch. Článek 40 naší Ústavy totiž jasně říká, že v případě volebních zákonů nemůže Poslanecká sněmovna veto Senátu přehlasovat, tj. na volební legislativě se musí shodnout obě komory parlamentu.
Srovnáme-li Andreje Babiše s Robertem Ficem, můžeme konstatovat, že současný slovenský předseda vlády má pro svou uzurpaci moci o něco příznivější podmínky i proto, že je tamní parlament pouze jednokomorový. Dostanou-li se tedy populisté v čele s ANO za rok do vlády, budou – na rozdíl od svých východních kolegů – čelit dalšímu politickému aktérovi, který jim bude komplikovat snahu o větší koncentraci moci. Tímto aktérem bude Senát.
