Konference byla zahájena předsedou senátorského Výboru pro záležitosti Evropské unie Václavem Hamplem, 1. náměstkem primátorky města Brna Petrem Hladíkem a Matthiasem Barnerem, ředitelem Konrad-Adenauer-Stiftung v České republice a Slovenské republice. Řečníci považovali za důležité, aby se zlepšila komunikace o Evropské unii a také komunikace uvnitř EU, aby Evropa znovu byla pro lidi bližší a srozumitelnější. Evropa podle nich není problémem, ale Evropa je odpovědí na nadcházející výzvy.
Naplnila se naše očekávání?
Po úvodních proslovech následovala diskuze mezi bývalými premiéry Česka a Slovenska a bývalým ministerským předsedou Saska. V době vstupu nových zemí do EU v roce 2004 zastávali všichni tři své úřady. Tematicky se pódium zabývalo především otázkou, zda se po 15 letech od vstupu do Evropské unie naplnila očekávání obou zemí. Bez velkého rozmýšlení všichni tři politici souhlasili, že členství v EU má pozitivní dopady. Třebaže celé toto období vnímali odlišně. Pro Mikuláše Dzurindu, slovenského premiéra v letech 1998 až 2006, byl vstup Slovenska do EU jedním z největších okamžiků jeho politického života. Slovensku se vstupem do EU a NATO otevřel svět. V podobném duchu, ale poněkud rezervovaněji, se vyjádřil i český premiér v letech 2002 až 2004 a bývalý evropský komisař Vladimír Špidla. Pro Českou republiku byl vstup do EU podle Špidly také významným mezníkem a česká očekávání se zcela naplnila. Přesto podle něj není členství v EU zárukou věčné prosperity a ne všechna rozhodnutí učiněná na evropské úrovni byla v zájmu České republiky. Bývalý saský ministerský předseda Georg Milbradt zdůraznil, že v roce 2004 byla Evropská unie pro Německo již dlouhou dobu realitou, formovanou především ekonomickou soutěží s ostatními zeměmi. Otevření hranic se sousedními zeměmi však Němci nevnímali se stejným entuziasmem.
Na otázku, jak by hypotetické nepřistoupení k Evropské unii Českou republiku poznamenalo, odpověděl Vladimír Špidla, že taková geopolitická situace by měla za následek výrazné omezení hospodářského a politického vlivu země. Bývalý český předseda vlády zdůraznil, že právě vstupem do EU se česká vyjednávací pozice znatelně posílila.
Panelisté dále diskutovali o rozvoji bilaterálních vztahů. Georg Milbradt upozornil, že od vstupu do EU došlo k výraznému zlepšení česko-německých vztahů, které jsou primárně utvářeny lepším vzájemným společenským porozuměním. Podle bývalého saského ministerského předsedy jsou velice důležité především spolupráce v rámci EU a také ochota a připravenost obou národů překonat to, co Česko a Německo dříve rozdělovalo.
Evropskou politiku znovu přiblížit lidem
Právě v době narůstajícího populismu a skepse vůči Evropské unii vyvstává teoretická otázka, zda by Češi a Slováci případně v novém referendu hlasovali pro setrvání v EU. Mikuláš Dzurinda je pevně přesvědčen, že větší část obyvatel Slovenska by se vyslovila pro setrvání. Popularita Evropské unie je na Slovensku totiž relativně vysoká. Přesto je zapotřebí urychlit některé reformy – například v oblasti migrace. Podle Georga Milbradta mohou být referenda dvousečná zbraň a je nutné k nim přistupovat s velkou opatrností. Právě příklad brexitu ukázal, že následky všelidového hlasování mohou být fatální. V tomto smyslu se vyjádřil také Vladimír Špidla, který pokládá referenda na národní úrovni za velmi specifické politické nástroje, které zcela nepřispívají k posílení demokracie, jestliže se část společnosti vysloví pro a druhá proti návrhu. Vzhledem k nízké volební účasti v České republice a Slovenské republice v minulých volbách do Evropského parlamentu je z pohledu obou někdejších premiérů potřeba znovu přiblížit evropskou politiku lidem a ukázat jim, že EU je institucí, která problémy dnešního světa umí společně vyřešit. Evropských voleb se v roce 2014 zúčastnilo pouhých 18 % oprávněných voličů v Česku a 13,5 % na Slovensku.
Ve své zdravici německý velvyslanec v České republice Christoph Israng vyslovil velké uspokojení nad tím, jak se česko-německé vztahy v posledních letech krok za krokem zlepšovaly. Vždyť mnohé vnitřní i vnější výzvy EU lze řešit pouze společně. Proto je důležité, abychom stáli spolu a nosili Evropu v srdci.
V druhého panelu diskutovali Martin Buchtík, ředitel agentury pro výzkum veřejného mínění STEM, Ondřej Houska, komentátor Hospodářských novin, Tibor Macák, generální sekretář Asociace evropských žurnalistů (AEJ) a Grigorij Mesežnikov, politolog a ředitel Institutu pro veřejné otázky (IVO) v Bratislavě, o tom, jak znovu posílit a formovat Evropu z pohledu obyčejných lidí. Martin Buchtík poukázal na fakt, že i přes sdílení evropských hodnot jsou Češi vůči EU v zásadě spíše kritičtější a mnozí považují konkrétní realizaci některých věcí v Evropské unii za špatnou. Především chudší vrstva obyvatelstva je ze 65 % skeptická vůči Evropské unii. Důvodem je prohloubení sociálních rozdílů v posledních letech. Oproti tomu u slovenského obyvatelstva pozoruje Grigorij Mesežnikov stabilní trend ve prospěch EU. Mnohdy jsou však problémy a očekávání domácí politiky přenášeny na Evropu. Svoboda cestování, společná měna a spolupráce na evropské úrovni jsou však hodnoceny velice pozitivně. Na otázku, jak vnímají EU mladí lidé na Slovensku, odpověděl slovenský novinář Tibor Macák, že mladí ve věku mezi 18 a 30 lety považují politiku EU za správnou a spravedlivou a jsou velmi proevropští.
Fake news a odpovědnost médií
Právě média a jejich zpravodajství o EU jsou v Česku a na Slovensku často problém. Mnohdy se informuje pouze o neúspěších EU, protože negativní témata se lépe prodávají. Tím pádem vzniká negativní obraz vlastní činnosti Evropské unie. Zbytek pak v tomto ohledu dokonají sociální sítě a fake news. Všichni panelisté se proto shodli, že je mimořádně důležité vyvracet nepravdivá tvrzení euroskeptiků a s lidmi pravidelně komunikovat o hodnotách a přednostech evropské spolupráce.
Konferenci zakončil Vít Hloušek, ředitel Mezinárodního politologického ústavu (IIPS) Masarykovy univerzity, který se vyslovil především pro lepší politické vzdělávání ve společnosti, aby byla i v budoucnosti vytvářena společná a silná Evropa.
