Obsah letošní publikace ovlivnila pandemie covid-19, která představuje globální změnu pro společnost, hospodářství a hlavně politiku. Česká republika a Evropská unie musí čelit novým výzvám a nacházet jejich řešení. Krize odhalila dosud skryté slabiny národních ekonomik či politických systémů a nedostatky ve vzdělávání a zdravotnictví. Připomenula nám také zranitelnost samotného evropského integračního procesu, zejména v otázkách schengenského prostoru a jednotného trhu. Vedle odhalení skrytých systémových vad došlo k prohloubení již existujících společenských problémů. Navzdory pandemické krizi se ale nijak nezměnila vážnost klimatické změny a s tím související změna evropského hospodářství a ani vážnost nedemokratického vývoje v sousedních zemích EU, jako je Bělorusko a Turecko, které jsou však aktuálním děním uvnitř EU pro mnohé upozaděným tématem.
Současná situace ovšem není jen hrozbou destabilizace liberální demokracie a sociálně-tržní ekonomiky, ale také příležitostí k prosazení nových přístupů. Důležité je přizpůsobit se novým podmínkám a brát současný stav jako výzvu pro vytvoření nového stavu, nikoliv jako dočasný stav a usilovat o navrácení do zažitých pořádků. Stabilní hodnoty nám mohou pomoci stanovit dlouhodobé cíle a navrátit jistotu do společnosti, ekonomiky a politiky.
Odborník na multilateralismus Olaf Wientzek z kanceláře Konrad-Adenauer-Stiftung v Ženevě se ve své kapitole věnuje dopadu pandemie covidu-19 na Evropskou unii a její vztahy s USA a Čínou. Klíčový význam pro budoucnost EU mají dle jeho názoru multilateralismus a transatlantická spolupráce, která pro Evropu zůstává nepostradatelnou. Zároveň je ale potřeba EU reformovat a podpořit její sílu. Jak vůči partnerům, tak i vůči protivníkům v globální politice.
Tématu zdravotnictví se v publikaci věnoval Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute, který se věnuje vzdělávacím a výzkumným činnostem ve zdravotnictví. Ve své části Pavel Hroboň řeší reformu zdravotnictví na české úrovni a předkládá konkrétní návrhy změn. Tyto změny systém poskytování péče zefektivní a přitom nadále garantují dostupnost péče. Základem reformy je rozdělení menších nemocnic na ty, které musí udržovat schopnost poskytovat akutní lůžkovou péči nepřetržitě, a na tzv. komunitní nemocnice, které tuto povinnost nemají.
Viktória Jančošeková z Wilfried Martens Centre for European Studies ve svém příspěvku analyzuje současnou koronavirovou krizi z pohledu svobody médií. Dle jejího názoru právě ve střední a východní Evropě současná krize přispívá k demontáži svobody médií. Jako odpověď navrhuje silnější legislativní zakotvení ochrany médií před politickým a ekonomickým vlivem, které by zohledňovalo specifika postkomunistického regionu.
Celou publikaci si zdarma můžete stáhnout na této stránce.
