Odborná konference
Podrobnosti
Konference, na níž diskutovali zástupci politické i ekonomické oblasti o různých aspektech přijetí eura, měla za cíl předat hlavní důvody, proč vstoupit do eurozóny. V úvodním slově vystoupili Jan Farský, ředitel Institutu moderní politiky iSTAR a Tomislav Delinić, ředitel Konrad-Adenauer-Stiftung Česko. Shodli se, že přijetí eura pro Českou republiku zcela určitě představuje správný krok a české ekonomice to jedině prospěje.
Postoj české veřejnosti k přijetí eura
V úvodní části konference prezentovala agentura STEM postoj široké veřejnosti. Zástupci STEM Filip Hanka a Martin Kratochvíl uvedli, že téma euro je v ČR dlouhodobě „u ledu“ a debata se vyvíjí nesprávným směrem. Často můžeme slyšet, že právě mladí jsou ti, kteří nejvíce prosazují přijetí eura, ale na věku nezáleží. Mezi mladšími občany přijetí eura nepodporuje ani čtvrtina dotázaných. Zcela jasně však výsledky ukazují, že vysokoškolsky vzdělaní vstup do eurozóny podporují nejvíce. Podnikatelé se zatím k euru nepřiklání.
Cesta k euru – Evropa a Česko
V první části programu konference se rozebíral politický pohled na problematiku. Diskuse se točila především kolem dvou témat: Česká republika nechce platit zbytečně za řecké dluhy a fakt, že jako stát neplníme maastrichtská kritéria, která jsou pro přijetí eura povinná.
Politický blok otevřel europoslanec Luděk Niedermayer, který zmínil zajímavou skutečnost, že žádná ze zemí nebyla tak dobře ekonomicky připravená na přijetí eura jako Česko. Konstatoval, že diskuse o euru v Česku chybí především kvůli absenci faktů ohledně ekonomické provázanosti. Do budoucna navrhuje, že bychom si jako stát měli určit den přijetí eura a podle toho následně nastavit kritéria, která dodržíme a cestu, kterou dokážeme splnit. Fiskální kritéria podle jeho názoru splňujeme, ta inflační prozatím ne. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek souhlasí s tím, že euro je pro Česko atraktivní. Diskuse se taktéž věnovala problému, kdy jsme neustálým trváním na měnové nezávislosti proti hospodářské politice EU, kterou v jiných záležitostech běžně hájíme a zastáváme. Irah Kučerová se k ministrovi přidala a zmínila, že se vlastně dopouštíme oslabení konkurenceschopnosti a narušení evropského vnitřního trhu. Jednotná měna by snížila náklady na import a export.
Občané mají strach z toho, že nás přijetí eura dovede do horší ekonomické situace. Mikuláš Bek však zmínil skutečnost, že aktuálně můžeme tento argument využít jako protiargument: přijetí eura nás naopak může z ekonomické krize a z obrovského deficitu dostat. Například Estonsko přijalo euro v době krize. Diskuzi ohledně eura u nás by mohly pomoci blížící se volby do Evropského parlamentu.
Euro jako měna
V druhé části konference se panelisté zaměřili na ekonomické hledisko možného vstupu do eurozóny. Ekonom Petr Zahradník mimo jiné prosazuje euro kvůli jednotné klíčové úrokové sazbě. Společná měna nám pak umožní větší propojení s evropským bankovním systémem. Mezi současné problémy řadí, že makroekonomické indikátory směřují špatným směrem a naše ekonomika má obrovské strukturální problémy.
Podle ekonomky Jany Matesové je zásadním problémem otázka ekonomické a fyzické bezpečnosti státu. Ekonomická ochrana je spojována s institucemi. Tudíž ochrana, kterou umožní vstup do eurozóny, je pro nás zásadní. S dalšími zástupci ekonomického prostředí doporučuje plnit maastrichtská kritéria a vstoupit do ERM II, kde by měl stát pobýt dostatečně dlouho, až bude schopen euro přijat.
Mezinárodní zkušenosti s přijetím eura
Ve třetím bloku představili tři hosté z členských států Evropské unie, kde bylo euro přijato, své pohledy a zkušenosti s eurem. Zástupce jak Slovenska, tak Chorvatska i Řecka by rozhodnutí jejich zemí neměnili. Se vstupem do eurozóny jsou nadmíru spokojení. Pokusili se vyvrátit mýtus zdražování a popsali výhody společné evropské měnové politiky.
Chorvatská zástupkyně Ana Zorić mluvila o velmi aktuální zkušenosti. Zmínila, že začátkem roku byly ceny vysoké, ale poměrně rychle došlo na území Chorvatska ke stabilizaci. Co se týče inflace, Chorvatsko je na tom rozhodně lépe než ČR.
Řecko bylo v průběhu konference často spojováno s negativním vnímáním eura. Avšak Michael G. Arghyrou uvedl, že vstup do eurozóny řecké ekonomice velmi pomohl. Aktuálně dosahuje Řecko investičních rekordů, exporty má vyšší mnohé jiné evropské státy a v roce tento rok bude mít primární přebytek rozpočtu.
Martin Šuster ze Slovenska i zástupci Chorvatska a Řecka však byli v jiné situaci, jelikož jejich široká veřejnost byla před přijetím vstupu do eurozóny jasně nakloněná. Jejich doporučení pro Česko zní, ať opatrně diskutujeme o tomto tématu, šíříme důležitá fakta a vedeme aktivní debatu o přijetí eura.
V závěru konference byl zmíněn fakt, že nikdo z řečníků nebyl proti přijetí eura. Ředitel iSTAR Jan Farský však zmínil, že pozvaní byli například Dánové, kteří euro stále odmítají, guvernér České národní banky nebo ekonomický profesor Paul de Grauwe. Pozvání ovšem nepřijali.
Diskusi ukončil Jan Farský závěrečným slovem: „Nikdo nás k přijetí eura nenutí, ale tím, že ho nepřijímáme, se dobrovolně vzdáváme řady pozitiv – ekonomická bezpečnost, prosperita, stabilita, pracovní místa, růst HDP a nižší částky na správu veřejného dluhu.“ Podpora eura je mezi širokou veřejností v České republice prozatím velmi nízká, ale změnu si odborníci slibují v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu a snahou o posílení veřejné debaty ohledně problematiky přijetí eura.
témata
partner
