Obsahem letošní konference byly prezidentské volby v České republice v roce 2023. Konference přilákala širokou veřejnost včetně mnoha studentů. Akci navštívili také aktivní politici, například poslankyně KDU-ČSL Marie Jílková. Mezi panelisty vystoupila řada známých českých odborníků z oblasti politologie, kteří diskutovali na téma prezidentských voleb a volebních kampaní.
První část sympozia moderoval Lubomír Kopeček (FSS MU).
Konferenci zahájil prof. Jan Kysela, právník, tajemník Stálé komise Senátu Parlamentu ČR a vedoucí Katedry politologie a sociologie na PF UK. Ve svém příspěvku se zaměřil na ústavněprávní aspekty prezidentských voleb a představil soudní přezkumy 13 podaných stížností. Mezi známé případy patří stížnosti Karla Janečka, Karla Diviše nebo Denisy Rohanové. Na rozdíl od Karla Janečka, který neuspěl jak u Nejvyššího správního soudu, tak u Ústavního soudu, se Karlovi Divišovi podařilo po stížnostech na nekorektní postup Ministerstva vnitra stát oficiálním kandidátem. Denisa Rohanová kandidaturu neobhájila, jelikož si opatřila neplatné podpisy od poslanců, kterým skončilo funkční období v roce 2021. Kysela se domnívá, že kandidáti nedostatečně zvažují právní úpravu a že většina problematických otázek se dá vyřešit metodikou.
Pavlína Janebová, ředitelka výzkumu Asociace pro mezinárodní otázky, se zabývala mezinárodním rozměrem prezidentských voleb. Podle ní se čeští voliči obecně nerozhodují na základě zahraničněpolitických témat, ale spíše na základě domácích socioekonomických otázek. Nicméně průzkum Medianu ukázal, že většina respondentů považuje schopnost reprezentace země v zahraničí za důležitou. Zahraniční politika v kampaních Petra Pavla a Danuše Nerudové měla prozápadní a proevropskou tendenci. Janebová však dodala, že debata na toto téma byla v předvolebním období spíše povrchní, jelikož prezident není hlavním aktérem české zahraniční politiky.
Dalším vystupujícím byl Miloš Gregor z Katedry politologie FSS MU, který hovořil o morálce a etice v prezidentských volbách. Nastínil otázku, zda jsou nástroje současného politického marketingu vůbec morální. K problematice zařadil i nové technologie a umělou inteligenci, které mohou manipulovat veřejné mínění. Přesto jako větší problém vnímá cílení reklamy a segmentování společnosti. Otázku etiky v politickém marketingu nicméně nevyřešíme jednoduše.
Eva Lebedová (UPOL), která se stejně jako Miloš Gregor specializuje na oblast politického marketingu ve volebních kampaních, představila komparaci všech tří přímých voleb prezidenta a jím předcházející (negativní) kampaně. Lebedová upozornila, že kampaň vedená proti Petru Pavlovi se zaměřovala na jeho silné stránky, zejména na zkušenosti z bezpečnostních struktur. Zatímco u Miloše Zemana byla řada faktorů v jeho negativní kampani úspěšná, u Andreje Babiše, který cílil hlavně na témata války a mobilizační strategie, následoval opačný vývoj.
Jakub Šedo z Masarykovy univerzity, který se specializuje na volební a politické systémy, představil ve svém příspěvku volební data a volební kalkulačky. Upozornil na problematiku zjednodušování složitých problémů prostými odpověďmi. Zdůraznil, že někteří kandidáti odpovídali odlišně na stejnou otázku, která byla jinak formulována (například Jaroslav Bašta a Tomáš Zima). Šedo tvrdí, že volební kalkulačka nemá takový dosah a politici si většinou generují data z vlastních průzkumů. Slouží tak spíše pro zábavu než plné využití.
Druhá část sympozia probíhala formou kulatého stolu. Blok moderoval Miloš Šenkýř z Českého rozhlasu v Brně, který zahájil debatu interaktivním kvízem pro řečníky. Pustil audiozáznamy citátů jednotlivých panelistů, kteří museli následně poznat, co kdysi prohlásili oni sami či jejich kolegové. Mezi řečníky byl Tomáš Lebeda, který působí na Katedře politologie a evropských studií FF UPOL. Specializuje se především na oblast volebních systémů a volebního chování. Aktuálně vede vnitropolitický odbor v kanceláři prezidenta republiky Petra Pavla. Miloš Brunclík z FSV UK se zabývá typy politických stran, ústavními zvyklostmi a úřednickými vládami, a především se soustředí na propojení institucí prezident – kabinet – parlament. Vít Hloušek působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na FSS MU a věnuje se výzkumu domácí politiky a politického systému EU. Účastníci diskuze se nejprve soustředili na otázku neúspěchu Andreje Babiše, který svými výroky silně polarizoval společnost. Podle Hlouška nebylo zcela zřejmé, že Babiš musí prohrát.
Diskutující se dále věnovali ženám v politice v souvislosti s jedinou relevantní ženskou kandidátkou Danuší Nerudovou. Lebeda vysvětloval „neúspěch“ Nerudové tím, že lidé již v prvním kole volili rozumem a v tu chvíli šla ženská karta do pozadí. Roli hrála i kauza na Mendelově univerzitě či nevhodné vymezení vůči Zuzaně Čaputové. Zároveň Nerudová svými tématy cílila pouze na určité věkové skupiny. V otázce žen v politice je ale důležité změnit myšlení celé české společnosti.
Posledním tématem kulatého stolu byla přímá volba prezidenta. Lebeda se domnívá, že přímou volbou je prezident nucen k většímu výkonu. Očekávání na současného prezidenta jsou velmi vysoká. Česká společnost si ovšem neuvědomuje, že prezidentské pravomoci jsou u nás poměrně slabé.
