Agregátor obsahu

Příspěvky k akcím

Evropské volby v kontextu 20 let členství Česka v EU

od Martina Beránková

20. politologické sympozium

Na Masarykově univerzitě proběhlo 20. politologické sympozium pod odbornou záštitou Mezinárodního politologického ústavu a za podpory KAS Česko. "Evropské volby v kontextu 20 let členství Česka v EU". Součástí byly příspěvky expertů na vybraná témata a také kulatý stůl, v rámci kterého se diskutovala budoucnost EU a pozice České republiky v následujících dvaceti let.

Agregátor obsahu

Konferenci otevřela příspěvkem Zuzana Ringlerová z FSS MUNI zaměřeným na specifika voličského chování ve volbách do Evropského parlamentu, které dlouhodobě svojí účastí patří k nejslabším v porovnání s domácími volbami. Ačkoliv by se ve volební kampani měla řešit evropská témata, i v zde se často voliči rozhodují na základě nabídnutých řešení domácích otázek. 

 

Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) srovnával strategickou agendu evropské komise z roku 2019 a z roku 2024. Nová strategická agenda dává přednost bezpečnosti a konkurenceschopnosti před zelenou tranzicí a rozšiřování EU před institucionální reformou. 

 

Politické strany a volby do EP po 20 letech: Stále na okraji zájmu? Příspěvek od Jana Kováře, ředitele pro výzkum Ústavu mezinárodních vztahů, nastínil rozdílný přístup nejen voličů, ale i samotných politických stran k evropským volbám. Ať už se jedná o vyčleněné rozpočty na kampaň nebo o vybrané kandidáty, kteří často nejsou tak zkušení jako kandidáti např. do Poslanecké sněmovny, zůstávají evropské volby druhořadými. 

 

Napříč příspěvky se nesl názor, že politické strany upřednostňováním domácích témat ve svých kampaních snižují vnímanou důležitost voleb do EP a samotné evropské instituce. 

 

Jako poslední panelista vystoupil Lukáš Hamřík z FSS MUNI s otázkou “Personalizace politiky a volby do Evropského parlamentu: Má procedura Spitzenkandidaten budoucnost?”. Spitzenkandidat je lídr, kterého si do svého čela před evropskými volbami staví jednotlivé frakce v Evropském parlamentu, jedná se ale o princip, o kterém většina občanů nemá dostatečné povědomí. 

 

Následoval moderovaný kulatý stůl s Kateřinou Šafaříkovou z Hospodářských novin, šéfredaktorkou Euractiv.cz Anetou Zachovou, zástupcem ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktorem Daňkem a Šimonem Gilarem, absolventem FSS MUNI a účastníkem programu Young Professionals Evropské komise.  

 

Hosté se shodli na tom, že si mnozí aktéři v ČR dostatečně neuvědomili, že Česko v rámci EU a na poli vyjednávání reálně není malou zemí. Vyzdvihli potřebu koncentrovat se na pár klíčových témat, ve kterých by Česko pak bylo schopno dlouhodobě převzít iniciativu bez ohledu na volební období. Nevýhodou někdy bývá také nedostatečná jazyková vybavenost českých politiků. Zároveň je podle diskutujících potřeba se zaměřit na úspěšné obsazení postů v Bruselu mladými kvalifikovanými lidmi z Česka. 

 

Úkolem do budoucna podle mluvčích zůstává přijetí EU do povědomí širší veřejnosti a zároveň efektivnější orientace a následný lobbing českých aktérů v prostředí evropské politiky. 

Sdílet

Agregátor obsahu

kontaktní osoba

Martina Beránková

Martina Beránková

Projektová manažerka / Vědecká pracovnice

martina.berankova@kas.de

comment-portlet

Agregátor obsahu